Articles by erevanblog_a

Obrazovka notebooku slabě zářila v pološeru místnosti a byla jediným zdrojem světla, který rozřezával ticho pozdního večera. Na stěnách se míhaly stíny písmen a kurzor […]

Carla stála uprostřed obývacího pokoje s telefonem v ruce a ještě před pár vteřinami si myslela, že ten hovor bude jen další nepříjemnou formalitou. Rutinní […]

Ten den začal úplně obyčejně. Ulice voněla deštěm, lidé spěchali se sklopenou hlavou a neonový nápis malého bistra na rohu problikával jako vždycky. Nikdo z […]

Opustila mě v porodnici. To je věta, kterou jsem si opakoval tolikrát, až ztratila emoce a zněla skoro jako cizí příběh. Vyrůstal jsem s vědomím, […]

Brána věznice se za ním zavřela s tupým kovovým zvukem, který v něm rezonoval ještě dlouho poté. Pavel stál na chodníku s malou taškou v […]

Letištní hala byla plná zvuků ještě dlouho poté, co jejich jména zmizela z informační tabule. Oznámení, kroky, tlumené rozhovory cestujících, šum klimatizace. A přesto měl […]

Boris stál uprostřed chodby a měl pocit, že se čas na okamžik zastavil. Slovo mu uvízlo v krku, hlas se zlomil dřív, než stihl dokončit […]

Jmenuji se Emily Carter a nikdy jsem si nemyslela, že období, které má být jedním z nejklidnějších a nejkrásnějších v životě ženy, se promění v […]

Nikdy bych si nepomyslela, že jeden krátký zvuk, sotva pár vteřin dlouhý, dokáže v člověku vyvolat takový chaos. Zvonění u dveří bývalo vždycky něčím neutrálním, […]

A právě v tu chvíli starý muž otevřel oči. V místnosti panovalo přítmí, jen slabé světlo lampy se odráželo od bílé zdi a kreslilo na […]