Byl to obyčejný školní den. Skupina dívek v uniformách, smějící se, upravující si vlasy, fotící selfie. Na chodbě nebylo nic zvláštního… dokud se nepodívaly do zrcadla. Nejprve viděly jen sebe. Ale v dalším okamžiku — si všimly něčeho, co se nedá vysvětlit. Nebo někoho. Někoho, kdo tam nebyl… ale byl v zrcadle.

Zrcadlo ve třetím patře
To zrcadlo tam bylo celé roky. Velké, lesklé, dokonale čisté. Studenti kolem něj chodí každý den. Ale časem se začaly šířit zvěsti:

„V tom zrcadle vidíš věci, které nejsou v místnosti.“
„Někdy je tam víc obličejů, než lidí.“

Všichni si mysleli, že to jsou jen hloupé historky — dokud před něj nestouplo šest školaček, aby natočily TikTok.

Začalo to jako hra… ale skončilo to jako noční můra
Smály se, pózovaly, natíraly si rty a nechávaly otisky polibků na skle. Všechno to byl jen „trend“.

Ale pak jedna z nich — Nina — sklopila kameru a řekla:

„Počkej… kolik nás je v odrazu?“
„Šest, samozřejmě… nebo… sedm?!“

V zrcadle bylo sedmé tvář.

Nebyl to nikdo z nich. A nebyl náhodný.
Byla to mužská tvář. Bledá. Chladná. Neměl školní uniformu. Nesmal se. Jen se na ně díval… z druhé strany zrcadla.

Nikdo z přítomných ho neviděl ve skutečném prostoru.

Jedna dívka přistoupila blíž. A bude toho navždy litovat.
Nina udělala krok vpřed.

„Myslela jsem, že je to nějaký filtr. Nebo možná odraz jiného displeje. Ale když jsem se přiblížila… zrcadlo se zamlžilo — právě tam, kde bylo jeho obličej. A pak… na mě mrknul.“

Panika. Výkřiky. Telefon na zemi, ale nahrávání pokračovalo.
Některé utekly. Jiné ztuhly. Učitelka, která vběhla dovnitř, nenašla nic neobvyklého — kromě šokovaných dívek a otisků rtěnky na skle.

A ta tvář zmizela. Beze zvuku. Beze stopy.

Škola se pokusila incident utajit. Ale bylo pozdě.
Telefony byly zabaveny. Dívkám bylo řečeno, aby o tom nemluvily. Ale jedno z videí se už automaticky uložilo do cloudu.

Krátké dvousekundové video se šířilo po sociálních sítích jako lavina:

„Kdo je ten muž v odraze?“
„Šest dívek. Sedm stínů.“
„Zrcadlo s vlastním životem?“

Historie zrcadla je děsivější, než si kdokoliv myslel
Podle místního novináře nebylo zrcadlo původní součástí školního vybavení. Bylo darováno před čtyřmi lety — bez podpisu, bez faktury.

Vyšetřování vedlo k bývalé psychiatrické léčebně, která byla uzavřena v roce 1996. Poslední pacient, který tam byl léčen — zmizel právě v místnosti s velkým nástěnným zrcadlem.

Skupina paranormálních vyšetřovatelů tajně vstoupila do školy
Přinesli EMF detektory, termovizní kamery a digitální rekordéry. To, co zjistili, bylo znepokojivé:

Teplota kolem zrcadla byla neustále o 5 °C nižší.

Zaznamenali šepot:

„Teď, když jsi mě viděl… i já vidím tebe.“

A to nejhorší: jedna kamera se vybila — pouze když byla namířena na zrcadlo.

Co se stalo s dívkami?
Dvě přestoupily na jinou školu. Jedna chodí na terapii. Ostatní odmítají o tom mluvit.

Jediná dívka — Anna — anonymně napsala na fóru:

„Nedíval se na všechny nás. Díval se jen na jednu. A ona ví, kdo to je.“

Závěr: zrcadlo neodráží jen obraz — někdy tě sleduje
Možná tvůj odraz není jen obraz. Možná je to výzva. Nebo brána. A možná — varování.