Měl to být dokonalý útěk z reality.
Tereza a David, mladý zamilovaný pár z Brna, si vybrali desetidenní plavbu kolem tropických ostrovů v Indickém oceánu. Luxus, klid, moře. Západy slunce, večeře na palubě, šampaňské a výhledy z kajuty. Všechno bylo jako z pohádky.

První dny ubíhaly v euforii. Společné ranní chvíle, výpravy na bělostné pláže, šnorchlování u útesů a večerní plány na budoucí svatbu. Na lodi je všichni obdivovali – krásný pár, štěstí z nich zářilo.
Ale šestou noc se všechno změnilo.
Bylo krátce po desáté. David se vydal pro drink, Tereza zůstala sama vzadu na palubě a pozorovala noční oblohu. Moře bylo klidné. A pak to přišlo — jemné chvění.
Nejdřív sotva znatelné. Jako kdyby se pod hladinou cosi obrovského pohnulo.
Loď se začala třást. Spustil se alarm, posádka spěchala po chodbách, kabiny se uzamykaly. Někteří si mysleli, že jde o cvičení. Ale pak udeřila vlna.
Ne obyčejná vlna. Ne rozbouřené moře. Ale temná, tichá masa vody, která přišla bez varování.
Nikdo ji neviděl přicházet. Nebyla bouře. Nebylo varování.
Najednou tu prostě byla.
Loď se naklonila. Lidé křičeli, padali, skleněné výplně praskaly, voda proudila do vnitřních prostor. A v tom zmatku — David zmizel.
Po otřesu
I přes poškození loď zůstala nad hladinou. Kapitán nařídil evakuaci části pasažérů. Tereza běhala po palubě, hledala ho, ptala se. Zoufale volala jeho jméno.
Nikdo ho neviděl. Kamery nezaznamenaly jeho poslední pohyb. Zmizel, jako by nikdy nebyl.
Jediné, co se našlo, byl jeho mobil — v kaluži vody, na dně schodiště vedoucího ke strojovně.
Co říkali odborníci?
Žádné zemětřesení. Žádné známky tsunami.
Radarové snímky ukazovaly klidné moře. Loď byla mimo rizikovou oblast.
A přesto více než třicet pasažérů tvrdilo totéž:
– Obrovská vlna
– Zvláštní vibrace před ní
– Podivné ticho těsně před nárazem
A jeden technik tvrdil, že zaslechl z reproduktorů zvláštní zvuk — hluboký tón, který nepocházel z lodního systému. Nahrávka údajně zmizela z databáze.
Tereza přežila.
Ale nevrátila se stejná. Po návratu domů odmítla všechny rozhovory, přestala komunikovat s novináři.
Jediné, co kdy veřejně zveřejnila, byl anonymní komentář na diskusním fóru:
„Něco si ho vzalo z vody. Ale nebyla to voda. Bylo to… něco jiného.“