Silnice 211, nenápadná lesní cesta mezi vesnicemi Vysoký Luh a Želízkův Mlýn, byla po léta považována za naprosto obyčejnou. Starý, opuštěný asfalt bez lamp a bez signálu. Místo, kam málokdy zavítá někdo jiný než řidič, co si zkracuje cestu.
Ale 13. listopadu 2019 se všechno změnilo.
Od té doby tahle cesta děsí i ty nejodvážnější. A ti, kteří se přece jen odváží vjet do lesa po setmění… o tom většinou raději mlčí.
Byl sychravý, mlhavý večer.
Lucie, studentka biologie z Plzně, se vracela od babičky. Sama.
Jakmile vjela mezi stromy, rádio ztichlo, GPS ztratila spojení a mobil ukázal „žádná služba“. Nic zvláštního — aspoň do chvíle, než zahlédla světla. Zadní světla auta. Zdálo se, že někdo stojí u kraje silnice. Zpomalila.
Dveře auta byly dokořán. Motor nejel. A přesto se zdálo, že na sedadle někdo sedí.
Lucie vystoupila, ale u vozu nenašla nikoho. Jen kabelku a telefon, který dokola přehrával jednu zprávu:
„Počkej… něco tu je… v tom lese… to není člověk…“
Lucie zpanikařila. Otočila se. Ale její auto vypadalo jinak — světla zhasnutá, dveře otevřené. A v blátě… bosá stopa.
Z lesa se ozvalo zapraskání.
Lucie se rozběhla. Sedla za volant. Ale motor nešel nastartovat. Ani napodruhé. A pak — v zrcátku zahlédla postavu.
Co se stalo dál, zůstává záhadou.
Lucii našli ráno, promočenou a bosou, sedící u silnice v šoku. Auto bylo pryč.
Vyšetřování nic nepřineslo. Mobil byl z modelové řady, která skončila v roce 2007. A vůz? Patřil ženě, která byla nahlášena jako nezvěstná v roce 1996.
Od té doby se cestě vyhýbají i ti nejotrlejší.
Ale každého třináctého, krátce po půlnoci, někdo zahlédne v lese rudá světla. A ti, kdo se je vydají prozkoumat, se většinou nevracejí… nebo se vrátí jiní.
Někteří říkají, že to je jen legenda. Jiní věří, že les ukrývá něco — nebo někoho — co nechce být objeveno.
🚫 Ale jedno je jisté: tahle silnice už nikdy nebude jen obyčejná.
A pokud ji chceš projet… vyhni se listopadovým nocím. 🌫️