Articles by erevanblog_a

Dole na ulici se smály děti, strkaly se mezi sebou a hádaly se o maličkostech. Jejich svět byl jednoduchý a srozumitelný. Kdo je na řadě, […]

Každý den přesně ve stejnou hodinu se objevovala u dveří malého řeznictví na okraji města. Bylo jedno, jestli pršelo, mrzlo nebo slunce pálilo tak, že […]

Můj bratr pořídil tuto fotografii pouhých 21 kilometrů od našeho domu. Nahrál ji na svůj profil — a nikdo si nevšiml toho nejdůležitějšího… dokud nebylo […]

A v tu chvíli jsem si všimla, že se mu třesou ruce. Ne hned, ne nápadně, ale takovým tím jemným, neklidným pohybem, který si člověk […]

Dívala jsem se na ty papíry a nechápala ani slovo. Řádky se mi rozmazávaly před očima. Srdce mi bilo tak silně, že jsem měla pocit, […]

Slova neznámé ženy nedala Erice po celou cestu pokoj. Vlak monotónně klapal po kolejích, za oknem se míhaly lesy a pole, ale v její hlavě […]

Její hlas se třásl, jako by se bála, že ji někdo poslouchá. Seděla naproti mně u malého stolku v zadní části kavárny, kde bylo světlo […]

Ještě před několika lety si této ženy téměř nikdo nevšímal. Procházela městem tiše, s hlavou lehce skloněnou, jako by se snažila nezabírat víc prostoru, než […]

Na pohřbu svého manžela jsem se sklonila nad otevřenou rakví, abych mu položila růži. A tehdy jsem si všimla něčeho pod jeho sepjatými rukama. Nebylo […]

Když se paní Elena rozechvělým hlasem zeptala na tetování, mladý muž ztuhl. Stál u pultu malé lékárny, v ruce držel lístek s názvem léku a […]