Articles by erevanblog_a

Byla to jedna z těch nocí, kdy mráz štípe do tváře a vítr se prodírá každou skulinkou. Můj šestnáctiletý syn, Tomáš, se vrátil domů později […]

Hudba se náhle přerušila, jako by někdo přestřihl neviditelné lano, a v sále zavládlo ticho, které nikdo nečekal. Ještě před vteřinou se vzduch chvěl rytmem, […]

Stála jsem ve dveřích jako přikovaná a měla pocit, že se celý byt najednou zmenšil. Vzduch byl těžký, plný něčeho nepojmenovatelného, co se mi lepilo […]

Když jsem tehdy otevřela dveře a uviděla dvě malé postavy stojící na prahu, ještě jsem netušila, že se můj život právě rozdělil na „před“ a […]

Není potřeba žádný stroj, žádné blikající světlo ani šílený vědec v bílém plášti. Skutečný zážitek z cestování časem pro ty, kdo vyrůstali v 80. letech, […]

Obrazovka notebooku slabě zářila v pološeru místnosti a byla jediným zdrojem světla, který rozřezával ticho pozdního večera. Na stěnách se míhaly stíny písmen a kurzor […]

Carla stála uprostřed obývacího pokoje s telefonem v ruce a ještě před pár vteřinami si myslela, že ten hovor bude jen další nepříjemnou formalitou. Rutinní […]

Ten den začal úplně obyčejně. Ulice voněla deštěm, lidé spěchali se sklopenou hlavou a neonový nápis malého bistra na rohu problikával jako vždycky. Nikdo z […]

Opustila mě v porodnici. To je věta, kterou jsem si opakoval tolikrát, až ztratila emoce a zněla skoro jako cizí příběh. Vyrůstal jsem s vědomím, […]

Brána věznice se za ním zavřela s tupým kovovým zvukem, který v něm rezonoval ještě dlouho poté. Pavel stál na chodníku s malou taškou v […]