Jednoho podzimního víkendu jsme se procházeli mezi stánky starožitnického jarmarku na jihu Čech, aniž bychom tušili, že narazíme na něco, co nám nedá spát celé týdny. Uprostřed zašlých rámů, popraskaného porcelánu a starých kapesních hodinek ležel nenápadný kovový objekt – na první pohled bezvýznamný, při bližším pohledu však naprosto fascinující.
Byl o velikosti pomeranče, kovový, ale na dotek překvapivě teplý. Jeho povrch zdobily zvláštní symboly – směs alchymistických znaků, latiny a geometrických vzorců. Uprostřed měl malé otočné kolečko s rytinami připomínajícími runy, které jsme ale nedokázali identifikovat. Celý předmět působil dojmem, že v sobě skrývá něco víc – jako by nás tiše vyzýval, abychom ho pochopili.
Prodavač, starší pán s kloboukem a pobaveným úsměvem, pronesl:
„Tohle? To mi kdysi přinesl jeden sběratel z Itálie. Tvrdil, že je to součást jakéhosi ‘mechanického kodexu’. Já tomu nerozumím, ale vy vypadáte, že byste mohli…“
Neváhali jsme a předmět jsme koupili. A tím jsme spustili něco mnohem většího než jen mechanismus uvnitř.
Skryté tajemství v detailech
Doma jsme začali pátrat. Prohledávali jsme internet podle tvaru, stylu rytin i materiálu. Nenašli jsme nic – žádná databáze, muzeum ani odborný článek nepřinesl odpověď. Obrátili jsme se i na historika specializujícího se na středověké nástroje a navigaci. Řekl nám jediné: že je to velmi neobvyklý, ručně zhotovený artefakt, pravděpodobně s rituálním nebo symbolickým účelem.
Po několika dnech důkladného zkoumání jsme si všimli, že jeden z kovových prstenců lze otočit – přesně o tři znaky. Následovalo jemné cvaknutí a malá dvířka se s tichým vrznutím pootevřela.
Uvnitř jsme objevili lístek. Rukopis z přelomu 18. a 19. století, a v něm jediná věta:
„Čas plyne jinak, když jej sleduješ srdcem.“
Co jsme vlastně našli?
Od té chvíle jsme se na ten předmět začali dívat jinak. Už to nebyla jen záhada, ale jakýsi vzkaz. Možná to nebyl přístroj s konkrétní funkcí, ale klíč. Klíč k tomu, abychom se zastavili, začali vnímat detaily, poslouchali ticho a dívali se na svět novýma očima.
Kdo ho vytvořil? Proč? Jaký byl jeho původní účel? To stále nevíme. Ale víme, že v nás znovu probudil zvědavost, jakou jsme dlouho necítili. A možná právě to je jeho největší kouzlo.