Articles by erevanblog_a

A v tu chvíli jsem si všimla, že se mu třesou ruce. Ne hned, ne nápadně, ale takovým tím jemným, neklidným pohybem, který si člověk […]

Dívala jsem se na ty papíry a nechápala ani slovo. Řádky se mi rozmazávaly před očima. Srdce mi bilo tak silně, že jsem měla pocit, […]

Slova neznámé ženy nedala Erice po celou cestu pokoj. Vlak monotónně klapal po kolejích, za oknem se míhaly lesy a pole, ale v její hlavě […]

Její hlas se třásl, jako by se bála, že ji někdo poslouchá. Seděla naproti mně u malého stolku v zadní části kavárny, kde bylo světlo […]

Ještě před několika lety si této ženy téměř nikdo nevšímal. Procházela městem tiše, s hlavou lehce skloněnou, jako by se snažila nezabírat víc prostoru, než […]

Na pohřbu svého manžela jsem se sklonila nad otevřenou rakví, abych mu položila růži. A tehdy jsem si všimla něčeho pod jeho sepjatými rukama. Nebylo […]

Když se paní Elena rozechvělým hlasem zeptala na tetování, mladý muž ztuhl. Stál u pultu malé lékárny, v ruce držel lístek s názvem léku a […]

Můj syn Nickovi je osm a tuto zimu objevil nové nadšení: stavění sněhuláků. Zní to obyčejně, skoro jako maličkost, ale v našem každodenním životě se […]

Bylo mi šest let, když jsem se stala sirotkem, a přestože jsem byla ještě dítě, ten den se mi vryl do paměti s přesností dospělého […]

Ten okamžik netrval ani vteřinu, a přesto se mi navždy zaryl do paměti. Stáli jsme proti sobě, příliš blízko na to, aby se dalo tvářit, […]