Déšť bubnoval do kapuce a vítr rval deštníky z rukou. Byl to jeden z těch studených, nekonečně šedých dnů, kdy i město působí, jako by chtělo zmizet samo do sebe.
Linda šla z práce domů zkratkou – tichou uličkou mezi dvorky a opuštěnými garážemi, kam běžně nikdo nechodil.
Ležel na chodníku. Promočený. Opuštěný.
Jako by ho někdo pustil… nebo zanechal naschvál.
Linda zpomalila.
V okolí nikdo. Žádné dítě. Žádný dospělý. Žádné auto.
— „Asi ho někdo zapomněl… nebo utekl z domu?“ pomyslela si.
Ale něco jí na tom nesedělo.
🎒 Neobvyklý nález
Batoh nevypadal zapomenutý. Vypadal… záměrně položený.
Rovně, zipy zavřené, čistý – jen promoklý deštěm.
Linda se rozhlédla. Přistoupila blíž.
Cítila zvláštní napětí. Jako by jí tělo říkalo: „Nedotýkej se toho.“
Ale zvědavost byla silnější.
Zvedla ho.
Byl těžký. Těžší, než by dětský batoh měl být.
A tak ho otevřela.
📖 Co bylo uvnitř
Uvnitř nebyly svačiny. Ani pastelky. Ani plyšák.
Jen:
- Zápisník v plastovém obalu
- Stará kazeta s páskou přetočenou na konec
- Fotka malé holčičky – její oči zakroužkované červenou fixou
Linda zatajila dech. Otevřela zápisník.
Na první stránce stálo:
„Jestli jsi to našel/a, poslouchej pásku. A nezůstávej tady dlouho.“
🎧 Kazeta
Doma Linda našla starý přehrávač. Kazetu vložila.
Chvíli ticho. Pak zašustění. Pak dětský hlas – tichý, bez emocí:
„Ten dům není prázdný. Ve sklepě jsou dveře. Staré. Zamčené.
Ale on se někdy dostane ven. Já jsem utekla.
A pak to začalo znovu. Hledá někoho jiného.
Možná tebe.“
Linda kazetu vypnula.
Ruce se jí třásly.
Fotka holčičky z batohu ležela vedle přehrávače.
A na její zadní straně… byla adresa.
🏚 Opomenuté místo
Linda tam šla.
Jako ve snu.
Opuštěný dům na kraji města. Zabedněný. Sklepní okno rozbité jen částečně.
Vešla dovnitř.
Podlahy vrzaly.
Schody do sklepa byly polorozpadlé – ale dalo se sejít.
A tam vzadu…
Opravdu byly dveře. Kovové. Poškrábané.
A za nimi – někdo dýchal.
❌ Ztracena v dešti
Linda se už nevrátila.
Policie našla její kabát u dveří sklepa.
A batoh – ten růžový – byl zpátky v uličce, kde ho poprvé uviděla.
Tentokrát byl otevřený.
A uvnitř: nový zápisník.
Prázdný.
Čekající.