Articles by erevanblog_a

Byl to úplně obyčejný podvečer. Dálnice D1 byla plná, ale provoz plynul – klasická špička mezi Brnem a Prahou. Seděl jsem za volantem svého starého […]

Bylo parné červencové odpoledne. Slunce nemilosrdně spalovalo vše, čeho se dotklo. Parkoviště před obchodním centrem se proměnilo v rozpálenou pánev. Lidé spěchali, hledali stín, únik […]

Byl to slavnostní den. Nádvoří vojenské akademie zářilo uniforem, vlajek, kamer a očekávání. V první řadě seděli vysocí důstojníci, diplomaté, rodiny padlých vojáků… a především […]

V hlubokém lese, kde stromy šuměly v tichém rozhovoru s větrem a kapky rosy třpytily se jako perly, žila drobná bílá králičice jménem Bělka. Nebyla […]

Byl to klidný večer v malé rodinné domácnosti na okraji tichého města. Desetiletá Petra si právě chystala pokoj na spaní, když si pod postelí všimla […]

Večeře u Štěpánových probíhala jako obvykle.Dlouhý stůl, talíře plné jídla, napjatý smích, slova, která klouzala po povrchu — bez hloubky, bez upřímnosti. Byla to „rodinná […]

Nikdy jsem nebyla pověrčivá. Na duchy jsem nevěřila, horory jsem brala jako zábavu a staré hřbitovy mi vždy připadaly spíš jako smutná, ale klidná místa. […]

Paříž, Palais de Tokyo.Čtvrtý den pařížského týdne módy vrcholil a očekávání byla vysoká. Všichni čekali na hlavní přehlídku večera – značku Maison Rivière. Mezi diváky […]

Celé roky byl terčem posměchu.Tomáš Černý – tichý, nenápadný, skoro neviditelný. Ten typ člověka, který se tiše drží v koutě, nikdy se nedívá do očí […]

Byla ještě tma, ale první světlo svítání už barvilo obzor do šedooranžova. Ulice města byly tiché, ospalé — jen občas projel ranní autobus. Na rohu […]